
Předložka s,z předpona s/z a vz, příslovečné spřežky
"Smaž tu tabuli a nezmaž si přitom šaty."
Předložky s/z, předpony s/z
PŘEDLOŽKY S/Z
- Předložka z se pojí s 2. pádem.
- Předložka s se pojí se 7. pádem.
z učení × s učením; Z učení jsem už dnes unavená. S učením si hlavu nedělá.
z lásky × s láskou; Z lásky člověk dělá hlouposti. S láskou je život hezčí.
z vesela × s veselou; Z vesela jsem se do toho pustil. Šla tam s veselou náladou.
Pomůcka:
Pokud si nevíte rady, nahraďte podstatné jméno za předložkou jiným, které bude ve stejném pádu a bude začínat na písmeno s nebo z. Pak doplňte správnou předložku:
např. S/Z Petry se zblázním. – řeknu si Ze Zuzany se zblázním. (nejde použít se), proto je jasné, že i v původní větě použiju předložku z
Pozor! I s druhým pádem lze použít předložku s, a to v případě, že chci naznačit pohyb z povrchu pryč nebo dolů.
např. Spadl se skály.
Umyl špínu s kapoty.
SEBOU/S SEBOU
Správné psaní: sebou / se sebou. Jde o zájmeno.
- Bez předložky se sebou používá ve spojení sám sebou – být sám sebou, jistý (sám) sebou atd.
- Dále se toto zájmeno používá bez předložky po slovesech, která vyjadřují pohyb, který dělá původce děje (vyjádřený v podmětu) svým tělem – škubnout sebou, hýbat sebou atd.
- Naopak s předložkou se toto zájmeno pojí v případech jako vzít s sebou, vést s sebou, nést s sebou atd.
Pomůcka:
Větu změňte tak, aby podmětem bylo já, a poté místo zájmena sebou použijte zájmeno mnou. Jde sice o gramaticky nesprávné použití zájmena, bude ale zřejmé, jestli předložku s použít.
Já to vezmu se mnou. = Já to vezmu s
sebou.
Já pohnul mnou. = Já pohnul sebou.
Psaní s/z jako předpony
Psaní s/z jako předpona ve slově je náročné, protože nelze určit z výslovnosti. Řídí se několika pravidly, ale obsahují i řadu výjimek.
PŘEDPONY S/Z
S v předponě
Předponu s-/se- píšeme ve slovech vyjadřujících:
- směřování shora dolů: sjet, scházet, sletět, shodit
- směřování dohromady: shrabat, sloučit, sbalit, spojit
- směřování z povrchu pryč: smýt, setřít, smazat, sfouknout
- zmenšení objemu až zánik: shořet, shnít, sražené tričko
Předpona S
Shora dolů a z povrchu pryč
Předpona S slouží k vyjádření pohybu shora dolů. Například slovo spadnout nám říká, že jablko, které bylo dosud na stromě,spadlo dolů na zem. Sloveso sjet zase vyjadřuje, že někdo jel na saních z kopce směrem dolů. Pokud se někdo svlékne, sundá ze sebe oblečení. Pokud před startem letadla, sklopíme stolečky, opat tak uděláme směrem dolů.
Předponu S píšeme také ve slovech, která vyjadřují, že něco zmizelo z povrchu pryč. Patří sem například slovo smazat, které nám říká, že někdo vzal houbu a smazal z povrchu tabule nápis nebo kresbu.Pokud smyjeme z auta špínu, opět ji odstraníme z jeho povrchu.
S předponou S tedy píšeme i slova jako:
spadnout, sjet, shodit, sklouznout, shýbnout se, sklonit se, sklopit, smazat, setřít, smýt, smést, skutálet, skácet, strhnout, sfouknout
Do této skupiny patří také slovo sprovodit (ze světa), které vyjadřuje směr z povrchu pryč jen přeneseně, pokud se někoho nebo něčeho zbavíme, smeteme to vlastně z povrchu světa.
Směr dohromady, na jedno místo
Předpona S také vyjadřuje směr dohromady, do této kategorie patří například slovo shrabat. Pokud shrabeme listí z celé zahrádky na jednu hromadu, seskupíme ho dohromady, na jedno místo. Podobně když námořník smotá lano,také ho splete směrem dohromady.Pokud vezmeme dva konce papíru a slepíme je, opět je slepíme dohromady, k sobě. Jestliže si sbalíme,věci před dovolenou, vezmeme jednotlivé věci, které máme uloženy po celé pokoji nebo bytě a shromáždíme je na jedno místo – do kufru.
slétnout se, seběhnout se, shluknout se, shluk, shrabat, smotat, slepit, svolat, spojit, sbalit, shromáždit se, shromáždění, sbírat, sbírka
S předponou S píšeme také slova skamarádit se a spřátelit se. Ta přeneseně vyjadřují, že se někdo dal s někým dohromady. Pokud se s někým začneme kamarádit, jsme si blízcí a spojí nás to dohromady.
K tomuto pravidlu řadíme také sloveso spočítat. Pokud totiž počítáme příklad, tak jeho výsledek nám vlastně říká, kolik to celé dohromady je. Problematické může někdy být také slova stlouct a sbít. I ta vyjadřují směr dohromady. Znamenají totiž, vezmeme různě veliké laťky a hřebíky je sestavíme dohromady do krmítka nebo třeba ptačí budky. Hřebíkem jednotlivé části spojíme.
Zmenšení objemu až zánik
Do této skupiny patří především tři slovesa: shnít, scvrknout se, shořet, spálit a slova od nich odvozená. Definice zní možná složitě, ale jde v podstatě o to, že pokud se něco scvrkne, zmenší to svůj objem (předmět nebo osoba zabírá méně prostoru). Pokud například hoří klacek, postupně zmenšuje svůj objem až zanikne. Podobně je tomu u jablka, které shnije.
Shora dolů a z povrchu pryč
Předpona S slouží k vyjádření pohybu shora dolů. Například slovo spadnout nám říká, že jablko, které bylo dosud na stromě,s padlo dolů na zem. Sloveso sjet zase vyjadřuje, že někdo jel na saních z kopce směrem dolů. Pokud se někdo svlékne, sundá ze sebe oblečení. Pokud před startem letadla, sklopíme stolečky, opat tak uděláme směrem dolů.
Předponu S píšeme také ve slovech, která vyjadřují, že něco zmizelo z povrchu pryč. Patří sem například slovo smazat, které nám říká, že někdo vzal houbu a smazal z povrchu tabule nápis nebo kresbu.Pokud smyjeme z auta špínu, opět ji odstraníme z jeho povrchu. S předponou S tedy píšeme i slova jako:
spadnout, sjet, shodit, sklouznout, shýbnout se, sklonit se, sklopit, smazat, setřít, smýt, smést, skutálet, skácet, strhnout, sfouknout
Do této skupiny patří také slovo sprovodit (ze světa), které vyjadřuje směr z povrchu pryč jen přeneseně, pokud se někoho nebo něčeho zbavíme, smeteme to vlastně z povrchu světa.
Pokud sloveso (s předponou) vyjadřuje směr dohromady, dovnitř, k sobě atd.
shledat se, sloučit, svázat, sžírat se, shrabat, spřátelit se;
Pokud sloveso (s předponou) vyjadřuje směr shora dolů nebo z povrchu pryč.
scházet (schody), setřít, sletět, skrojit, spláchnout, svléci;
V dalších slovesech, která je třeba si zapamatovat.
schovat (se), skonat, skončit, slevit, spálit, spasit, spáchat, stěžovat si, strávit, stvořit, stýskat si.
Předpona z/ze se píše
Změna stavu
Jednoduše bychom mohli říct, že předponu Z píšeme v případě, že něco nebo někdo změní svou vlastnost, stane se nějakým. Například slovo zblednout nám říká, že se někomu udělalo špatně a stal se bílým, tedy zbledl. Podobně pokud člověk řeší nadváhu, odhodlává se k určité změně – že se stane hubeným, tedy že zhubne. Někdy se ke změně dostávám trochu složitěji, například slovo zbohatlík označuje člověka, který se během krátké doby stal bohatým, tedy zbohatl.
Změnu stavu vyjadřuje například slovo zocelit, které nám vlastně říká, že se někdo na základě nějaké zkušenosti stal silnějším a je jako by byl z ocele (například Skautský tábor ho zocelil). Slovo zpochybnit zase vyjadřuje, že jsme něco učinili pochybným, změnili jsme na to někomu názor.
Písmeno Z v předponě
Předponu z-/ze- píšeme zejména v případech s významem:
- dokončení děje: zničit, zblednout, zlomit, zrušit, zbourat
- změny stavu: zhubnout, zpřísnit, zocelit, zviditelnit
Když vytvoříme z nedokonavého slovesa sloveso prostě dokonavé
Zní to sice dost složitě, ale v podstatě jde o to, že tato slovesa označují výsledný děj nějakého slovesa, tedy něco boříme, až to celé zboříme. Sedlák oře pole, až ho zoře (má hotovo, děj už dokončen). Pokud stojíme venku v dešti a nemáme deštník ani pláštěnku, tak na tom dešti mokneme. Až budeme zcela promočení, můžeme říct, že jsme zmokli.
Podobně vznikají další slova, například:
ranit –
zranit – zraněný
rodit – zrodit – zrozený
lámat – zlámat – zlom – zlomek
Rozdíl mezi dokonavým a nedokonavým videm si můžete přečíst v našem samostatném článku Slovesný vid (dokonavá a nedokonavá slovesa).
Předponu Z píšeme například ve slovech:
zkazit, zmoklý, zrozený, zlomenina, zorat, zbořit, zfilmovat, zkritizovat, zničit, zkomplikovat, zrušit, ztrestat, zlikvidovat, zděsit, zlákat
Dále píšeme předponu z-/ze- v několika ustálených případech, například zkoumat, zpívat, zpytovat, zhostit se, zpověď, zkoušet, zpěčovat se, zpupný, způsob, zříci se, zřídit, ztepilý.
POZOR: Správnou příponu je třeba použít nejen v daných slovesech, ale také ve všech slovech příbuzných! To znamená také ve slovech zkumavka, zkušenost, zpěvník, zpovědnice, jazykozpyt, způsobilý a mnoho dalších.
- Ve slovesech, která jsou bez předpony nedokonavá a přidáním předpony z/ze se z nich stanou slovesa dokonavá.
zchudnout, zorganizovat, zhroutit se, zničit;
- Tam, kde pomocí předpony vznikají z podstatných a přídavných jmen slovesa dokonavá.
zdůvodnit, zhudebnit, zpeněžit, zpřísnit, ztotožnit;
- Ve slovesech, která jsou nedokonavá, ale vznikla ze sloves dokonavých pomocí přípony.
zmodrávat, znárodňovat, zpronevěřovat, zosobňovat;
Slovesa nepříznivého působení
Přepona Z může někdy sloužit také k vyjádření toho, že něco bylo negativně ovlivněno, nějaká událost zapříčinila změnu k horšímu. Mezi taková slova patří například zkazit, zkalit, zbourat, zděsit, zklamat, zmařit, zrušit.
Chytáky.
Existují slova s oběma předponami, ale s každou z nich mají jiný význam.
Jednodušší je to s těmi, kde je také rozdíl ve výslovnosti, např.:
sjednat (mír, dohodu) × zjednat
(nápravu, na práci)
slézat (odněkud dolů, popř. k sobě) × zlézat (hory)
slíbat (rtěnku, tzn. setřít ji tak) × zlíbat (od hlavy až k patě)
smazat (tabuli, setřít ji tak) × zmazat (umazat)
svést (z kopce, dohromady, ke lži) × zvézt (zkazit, vyvést něco zlého)
Jsou však i případy, kdy se liší pravopis a význam, ale výslovnost zůstává stejná, např.:
sběhlý (ve smyslu seběhlý, např. lid)
× zběhlý (zkušený, kdo dezertoval)
sbít (přitlouci k sobě) × zbít (ublížit někomu)
shlédnout (z okna dolů) × zhlédnout (spatřit, např. film)
skosit (kosou posekat) × zkosit (učinit kosým)
správa (starání se, např. majetku) × zpráva (informace)
Změna významu
Některá slova lze lze psát s předponou s i z, ale pokaždé mají jiný význam:
smazat (tabuli) ......................................................................................................... zmazat (ušpinit se)
sbít (bednu dohromady)........................................................................................ zbít (někomu ublížit)
směnit (vyměnit)...................................................................................................... změnit (stát se jiným)
svolat (skupinu dohromady)................................................................................ zvolat (nahlas vykřiknout)
svolit (dát souhlas).................................................................................................. zvolit (vybrat z nabídky)
slézt (dostat se dolů).............................................................................................. zlézt (zdolat lezením)
shlédnout (dívat se shora dolů, třeba z kopce)............................................ zhlédnout (spatřit něco, třeba film)
Pozor! Čeština obsahuje hodně slov, kde je možné napsat jak předponu s-, tak předponu z. Kterou napsat, abychom neudělali pravopisnou chybu, nám ukáže kontex věty.
Příklad:
Ztěžovat si práci. X Stěžovat si na práci.
Slovíčko ztěžovat ve smyslu dělat něco obtížnější, něco těžší, píšeme s předponou z-.
Studentka miluje matematiku. Ráda si ztěžuje práci tím, že odmítá používat kalkulačku.
Slovo stěžovat si vyjadřuje naši nespokojenost, náš nesouhlas s něčím/ s někým a v tomto případě píšeme předponu s-.
Paní učitelka si stěžovala na Pepíčkovu nepozornost v hodině češtiny.
sjednat x zjednat
Sloveso sjednat s předponou s- znamená něco dojednat, něco domluvit.
- Nedodržel sjednané podmínky.
- Sjednali novou dohodu.
- Sjednal si cestovní pojištění.
Sloveso zjednat s předponou z- má význam zajistit nápravu, zajistit pořádek.
- Na rekonstrukci bytu jsme si zjednali řemeslníky.
- Trenér zjednal pořádek v celém mužstvu.
- Snažil se zjednat nápravu.
slézt, slézat x zlézt, zlézat
Slovesa slézt, slézat s předponou s- označují činnost, kdy se pomocí lezení snažíme dostat dolů. Pozor! Tato slovesa mohou být užita také ve významu sejít se.
- Slezl ze stromu na zem.
- Všichni se slezli k táborovému ohni.
Slovesa zlézt, zlézat s předponou z- píšeme tehdy, mluvíme-li o zdolání hory lezením (= o horské turistice).
- Turisté zlezli nejvyšší horu Beskyd.
sužovat x zužovat
Sloveso sužovat s významem někoho trápit, píšeme s předponou s-.
- Sužovalo ho špatné svědomí.
- Krajinu sužovalo dlouhé sucho.
- Své rodiče neustále sužoval.
Sloveso zužovat s předponou z- označuje činnost, kdy děláme něco užším, úzkým.
- Máma mi zúžila nohavice u nových kalhot.
- Zúžil téma našeho hovoru.
- Jeli jsme po zúžené silnici.
- Zeptejte se ostatních
strhat x ztrhat
Sloveso strhat s předponou s- označuje činnost, kdy odstraňujeme něco trháním.
- Strhl plakát ze zdi.
- Strhl si náplast z kolene.
Sloveso ztrhat s předponou z- označuje vyčerpání a únavu z velkého nasazení.
- V práci se úplně ztrhal.
- Mohla se ztrhat, jak se snažila být ze všech nejlepší.
svolit x zvolit
Sloveso svolit s předponou s- označuje nějaký souhlas, svolení s něčím.
- Slavná zpěvačka svolila k rozhovoru.
- Svolil k prodeji Muchových obrazů.
- Rodiče svolili k sňatku.
Sloveso zvolit znamená provést volbu, něco (si) vybrat. Píšeme jej s předponou z-.
- Tatínka zvolili předsedou.
- Studentka zvolila špatnou odpověď.
- Čeká nás zvolení nového prezidenta.
svolat x zvolat
Sloveso svolat s předponou s- označuje shromáždění lidí na jedno místo.
- Ředitel svolal na odpoledne poradu.
- Učitel svolal třídní schůzku.
- Premiér svolal vládu.
Sloveso zvolat s předponou z- je označení pro výkřik silným hlasem.
- Hlasitě zvolal a všichni se seběhli.
- "To byl teda zákrok!" zvolal Záruba v prodloužení.
- "To jsou k nám hosti!" zvolal táta ve dveřích.
svrhnout x zvrhnout
Sloveso svrhnout s předponou s- označuje proces, kdy se někoho snažíme zbavit vlády nebo jej chcem sesadit z trůnu.
- Poddaní svrhli svého krále.
Sloveso zvrhnout s předponou z- píšeme tehdy, změní-li se situace k horšímu nebo se nám podaří omylem něco převrátit.
- Jednání se zvrhlo v tvrdý boj.
- Nešťastnou náhodou zvrhl sklenici s vodou.
- Zábava se zvrhla ve rvačku.
směnit x změnit
Sloveso směnit s předponou s- označuje proces výměny něčeho za něco.
- Potřebuji směnit peníze, příští měsíc letím do New Yorku.
- Na rohu naší ulice stojí směnárna.
Sloveso změnit s předponou z- označuje nějakou změnu, proměnu. My se stáváme někým jiným nebo měníme naše rozhodnutí. Sloveso změnit označuje změnu stavu, jak ji známe ze základních pravidel pro psaní předpon z-.
- Řidič změnil směr jízdy.
- Jeho partnerka se změnila.
- Změnit zaměstnání vyžaduje odvahu.
stěží x ztěžka
Příslovečná spřežka stěží vznikla spojením předložky a podstatného jména (s + tíží). Musíme ji psát s předponou s-.
- Stěží dokončil domácí úkol.
- Bez její pomoci by to jen stěží dokázal.
Pamatuj si, že příslovečnou spřežku ztěžka píšeme stejně jako spřežky zlehka, zticha s předponou z-.
- Ztěžka se zvedl ze židle.
- Ztěžka se jí dýchalo.
sběh x zběh
Sběh s předponou s- označuje seběhnutí lidí na jedno místo.
Letos znovu otevřeli obchodní centrum. Hned ráno se tam utvořil sběh lidí.
Slovem zběh s předponou z- označujeme vojenského dezertéra.
Voják zběhl z vojny.
sbít x zbít
Slovo sbít s předponou s- nese význam přitlouci k sobě.
Tatínek sbil novou poličku do obýváku.
Zbít s předponou z- znamená někomu fyzicky ublížit.
Zbil ho do bezvědomí.
shlížet x zhlížet
Psaní předpony s- je správně tam, kde popisujeme pohled shora dolů.
Z výšky shlíží na své kamarády.
Slovo zhlížet s předponou z- píšeme tehdy, když najdeme v něčem/ v někom zalíbení nebo se na něco s velkým zalíbením díváme.
Anička se ráda zhlíží v zrcadle.
smazat x zmazat
Sloveso smazat ve smyslu odstranit z povrchu pryč píšeme s předponou s-.
smazat = mazáním setřít
Zmazat ve smyslu ušpinit, umazat píšeme s předponou z-.
Jedl čokoládový dort a celý se zmazal.
smotat x zmotat
Sloveso smotat znamená svinout něco dohromady, proto píšeme předponu s-.
Smotal bankovky do ruličky.
Sloveso zmotat s předponou z- znamená někoho poplést, někoho zmást.
Kolega nic nepochopil a všecko zmotal.
správa x zpráva
- Slovo správa s předponou s- označuje proces řízení nebo také opravu.
- Správa obuvi je na druhém konci ulice.
- Správa hotelu dá člověku zabrat!
- Zpráva s předponou z- znamená nějakou informaci, nějaké sdělení.
- Super! Právě mi přišla zpráva od kámošky.
stěžovat si x ztěžovat si
Pokud nejsme s něčím spokojeni, stěžujeme si s předponou s-.
Stěžovala si na špatný servis.
Sloveso ztěžovat s předponou z- znamená znesnadnit, učinit něco těžkým nebo těžším.
Hustá mlha mu ztěžovala řízení.
Předpony s/z u příslovečných spřežek se řídí původní předložkou.
Např. sbohem, stěží, zcela, zlehka, zleva, zpět (zpátky) zticha, zblízka, zdáli.
POZOR Příslovečné spřežky shora, shůry, svrchu vycházejí z dříve hojněji používaného pravidla, podle kterého lze použít předložku s se 2. pádem, pokud tím naznačujeme pohyb dolů nebo z povrchu pryč. Proto píšeme předponu s.
PŘEDPONA VZ
VZ píšeme v případě, že slovo vyjadřuje:
Směr vzhůru (nahoru)
vzlétnout
vzrůst (vzrostlý)
vzchopit se
vzklíčit (např. semínko)
vztyčit
Pohyb proti něčemu
vzbouřit se
vzepřít se
vzpouzet se
Začátek nějakého stupnňujícího se děje
Jedná se o změnu, která se v budoucnosti stupňuje - když něco vzkvétává, tak je to každým dnem hezčí a hezčí.
vzkvétat
vzplanout
V ustálených případech
například:
vzpomínat (vzpomínka)
vztek (vzteklý)
vztah
Na co si dát pozor
Předpona vz- je v rámci předpon s, z, vz tou nejjednodušší. Přesto si i u ní musíme dávat pozor na na to, abychom ji nepsali ve slovech, u kterých dochází ke spojení předpony V s počátečním písmenem S (např. vstoupit, vstát, vsadit apod.).
Předpona vz se používá u slov, která poukazují na směřování vzhůru (doslovné nebo obrazné).
Ve slovech vzrůstající, vzpažit, vzpřímit se, vzchopit se, vznešený, vzdech, vzedmout se, vzepjal se.
Dále předponu vz píšeme ve slovech, která je třeba si zapamatovat.
vzpomínka, vztek, vztah, vzkaz, vzhled.
Skupina písmen vs, pouze písmeno v je předpona, písmeno s je součástí kořene slova.
vstát, vsunout, vsadit, vstoupit.
Předponu vz-/vze- píšeme ve slovech vyjadřujících:
- směřování vzhůru: vzlétnout, vztyčit, vzplanout
- směřování proti něčemu nebo vůči někomu: vzpoura, vzbouřit se, vztáhnout ruku, vztah
POZOR
v češtině existují slova a jejich pravopis si musíme zapamatovat.
Pamatuj!
USTÁLENÉ VÝRAZY
Vždy píšeme předponu s-:
Strávit, strava, skončit, spotřebovat, stmívat se, strhnout, shořet, shnít, skonat (=zemřít), spáchat, spasit, stýskat se, slevit
Vždy píšeme předponu z-:
Způsobit, způsob, zpívat, zpěv, zpěvák, zkoušet, zkouška, zkušenost, zkoumat, zkumavka, ztepilý, zpytovat