Podstatná jména, kterými větnými členy mohou být ve větě? Vysvětlení.

Podstatná jména jsou ohebný slovní druh. 

Mluvnické kategorie, které určujeme u zájmen: pád, číslo, rod, druh.

Ve větě mají nejčastěji funkci podmětu, předmětu nebo přívlastku.

Podstatná jména mohou být těmito větnými členy ve větě:

Podmět

Většinou je podmětem právě podstatné jméno, ptáme se na něj pádovou otázkou 1. pádu - kdo, co? něco dělá.... Většinou je to osoba, zvíře, ale i věc. 

Psi štěkali a kočky se vyhřívaly.
Maminka většinou vaří oběd, babička zase večeři.
 Člun je rozbitý.
Na místo se seběhl dav lidí.
V zimě je listí opadané.

Ne všechny podměty ale musí být podstatnými jmény.

Předmět

Ve větě jsou podstatná jména často i předmětem, na ten se ptáme jakoukoliv pádovou otázkou, kromě 1. pádu (tou se ptáme pouze na podmět) a také se neptáme 5. pádem. 

Až půjdeš domů kup pizzu.
Na nádraží jsem potkala Honzu.
Neviděl jsi někde položený časopis?

Příslovečné určení

Někdy bývá příslovečným určením podstatné jméno, někdy bez předložky, někdy s předložkou. Nezapomínejme, že předložku neurčujeme jako samostatný větný člen.

Šel polem.
Na záhonu máme vyseté květiny.
Za hodinu začínáme!
Poslala ho do školy.

Neshodný přívlastek

Neshodný přívastek je podstatné jméno, někdy samotné, jindy s předložkou. Ve dvojici je vždy s dalším podstatným jménem, které rozvíjí. Často stojí ve větě za rozvíjeným podstatným jménem.

Dveře do bytu byly zamčené.
Dav lidí se seběhl k místu události.
Stěna domu byla celá pomalovaná.

Součást jmenného přísudku se sponou

Jedná se o věty, kde je sponové sloveso být nebo stát se a další částí přísudku je podstatné jméno např:

I člověk je savec.
Honza je nadšený čtenář.
Paní Nováková je učitelka.

Doplněk

V neposlední řadě se s podstatným jménem můžeme setkat u doplňku. Často následuje po slovesech zvolit, považovat za, prohlásit za apod.

Byl zvolen velitelem.
Zvolili ho předsedou.
Byl prohlášen za nejlepšího herce.

Cvičebnice s vysvětlením a sto větami k procvičení, s klíčem najdete v eshopu.