Žena, muž a děcka se psem šli na procházku......

Shoda přísudku s podmětem

Jak určit přesný postup. Nejprve určíme podmět věty.

1. Určíme podmět věty

Každá věta má podmět, je to ten, kdo vykonává činnost ve větě. 

Většinou je podmětem podstatné jméno v 1.pádu. 

Určíme ho tak, že se pomocí přísudku zeptáme 1. pádovou otázkou na to kdo nebo co danou věc vykonává?

Děti si celé odpoledne hrály. Kdo si celé odpoledne hrál? děti

Martin a Honza povídali Janě. Kdo povídal Janě? Martin a Honza

Měsíc svítil. Kdo/co svítil? měsíc

Oči se jí rozzářily očekáváním. Kdo/co se jí rozzářily očekáváním? oči

Knihy ležely na stole. Kdo/co ležel na stole? knihy

2. Určíme rod, ve kterém je podmět:

a) Podmět musí být v jednotném čísle, pokud tomu tak není, musíme si ho nejdříve do jednotného čísla převést.

kočky- kočka
oči - oko
chlapci - chlapec
jména- jméno

b) Poté si na podmět v jednotném čísle ukážeme ukazovacím zájmenem (ten, ta, to)

to jméno - rod střední
ten chlapec - rod mužský
ta kočka- rod ženský

POZOR

Pokud je podmět rodu mužského, musíme určit také jeho životnost. Studentům, zejména nerodilým dávám pomůcku, že v češtině je živé vše, co má srdce, ostatní jsou neživotná podstatná jména.

Většinou můžeme životnost logicky odvodit. Ale máme opět výjimky. Sněhulák sice nemá srdce, ale i tak se počítá mezi životné! Dalšími příklady jsou kostlivec, strašák. Opět je bereme jako životné.

Pokud chceme mít jistotu, zda je dané slovo rod životný či ne, stačí si říci toto slov v 1. pádu a poté v pádu 4. Pokud se tvary pádu neshodují, je podstatné jméno životné.

Například zmiňovaný sněhulák je v 1. pádu sněhulák a ve 4. pádu sněhuláka. Proto je sněhulák životný.

3. Podle rodu podmětu napíšeme správnou koncovku

ROD ŽENSKÝ

Jestliže je podmět v ženském rodu čísla množného, píšeme vždy v přísudku Y.

Maminky vařily oběd.
Dívky si spolu vesele povídaly.
Kočky seděly na střeše a mňoukaly.
Růže krásně voněly.

ROD STŘEDNÍ

Jestliže je podmět ve středním rodu čísla množného, píšeme v přísudku A.

Koťata se vyhřívala na terase.
Všechna letadla bezpečně přistála.
Pole byla při loňských povodních zatopena.
Údolí se na jaře zazelenala.

POZOR

Slova děti, oči a uši jsou sice v jednotném čísle rodu středního, ale v množném čísle už je řadíme k rodu ženskému. Proto musíme v příčestí minulém psát Y.

Pomůcka: Děti, oči, uši tvrdé Y jim sluší.

Děti celé odpoledne stavěly sněhuláka.......ale Děcka celý den zlobila.

Odstávaly mu uši.…..ale Ucha od hrnce po prvním použití upadla.

Oči se mu rozzářily štěstím.

Ale Na punčoše se objevila dvě oka. Žlutá kočičí očka svítila do tmy.

ROD MUŽSKÝ ŽIVOTNÝ

Jestliže je podmět v množném čísle rodu mužského životného, píšeme vždy I.

Psi štěkali.
Lyžaři sjížděli kopec.
Chlapci pískali na píšťalku.
Na svahu stáli tři sněhuláci.

POZOR

Ne vždy musí životná jména zastupovat živé osoby. Mezi životná se počítají např. také nebožtíci, sněhuláci apod.

ROD MUŽSKÝ NEŽIVOTNÝ

Jestliže je podmět v množném čísle rodu mužského neživotného, píšeme vždy Y.

Talíře spadly na zem a rozbily se.
Vrtulníky přistály na střeše nemocnice.
Topoly se ohýbaly pod náporem větru.
Všechny vlaky měly ten den zpoždění.

NEVYJÁDŘENÝ PODMĚT

Nevyjádřený podmět je ten, u kterého nemůžeme určit, jakého rodu a osoby je a ve větě není uvedený. V tomto případě se u sloves množného čísla v minulém čase píše I.

Jeli jsme se podívat na zámek Loučeň. Kdo? My – my všichni
Co kdybychom zašli do posilovny? Kdo? My
Chovali se k sobě jako přátelé. Kdo? Oni
Všichni chtěli vědět, co se stalo. Kdo? Všichni

POZOR

Ne v každé větě, ve které není vyjádřen podmět, můžeme napsat hned automaticky I. Často totiž není ve větě podmět vyjádřen z toho důvodu, že věta navazuje na předešlou, která podmět již obsahuje. A musíme odvodit podle kontextu koncocvku v příčestí minulém, tedy ve slovese.

Dívky se sešly před školou. Šly pak na procházku do města a na zmrzlinu.
Hříbata hopsala na trávě. Chvílemi oškubávala větvičky nízkých stromů.

Podmět několikanásobný

Skládá se z nejméně dvou rovnocenných složek, které mají společný přísudek.

Jablka a hrušky ležely na misce.

Shoda přísudku s podmětem

• Sloveso v přísudku se se jménem v podmětu shoduje v osobě a čísle.

Příklad:

já (1. os.) dělám, ty (2. os.) děláš (2. os.) atd., nikoliv však např. já (1 os.) děláte (2. os.)

• Příčestí a přídavné jméno ve jmenném přísudku se s podmětem shoduje v čísle a rodě.

Jmenný přísudek

Příklady:      Rod                   Jed. č.                       Mn. č.mužský životný

                                         pes byl koupen                psi byli koupeni

mužský neživotný

                                        hrad byl koupen               hrady byly koupeny

ženský

                                       kočka byla koupena         kočky byly koupeny

střední

                                      město bylo koupeno         města byla koupena

Shoda v rodě se uplatňuje ve všech časech v trpném rodě, pouze v minulém čase v činném rodě a podmiňovacím způsobu.

Jan (muž.) je milý (muž.). Marta (žen.) je milá (žen.).

Je-li součástí jmenného přísudku podstatné jméno, neuplatňuje se shoda vždy:

Iva (žen.) je učitelka (žen.) . x Iva (žen.) je špičkový odborník (muž.).

Několikanásobný podmět v různých rodech

Pokud je podmět složen z podstatných jmen různých rodů, rod mužský životný má přednost před ostatními rody, rod ženský a mužský neživotný mají přednost před rodem středním.

Příklady:

muži a ženy byli

kočky a koťata byly

my jsme byli (my = my všichni/muži) x my jsme byly (my = ženy)

Priorita rodů:

mužský životný > mužský neživotný & ženský > střední

Pokud je jeden z členů několikanásobného podmětu rodu mužského životného, v přísudku píšeme –i.
Kosi a vlaštovky poletovali.
(Rod mužský životný zde má přednost před rodem ženským.)

Pokud venení žádný z členů několikanásobného podmětu rodu mužského životného, pak píšeme –y.
Hrnečky, talíře, vidličky  ležely na stole.
Třešně, švestky i topoly se z jara zazelenaly.

Při spojení několika podstatných jmen v podmětu má rod ženský (nebo mužský neživotný) přednost před středním rodem. V přísudku tedy píšeme –y. To platí v případě, že není zastoupen rod mužský životný.

Růže a poupata voněly.
Hrady a muzea byly otevřeny.

Když je podmět až za přísudkem, je možná shoda s nejbližším podstatným jménem podmětu.
Na louce se pásli/y ovce a berani.

V této větě máte možnost psát y, ale i i, výběr ze dvou variant:
Buď -y, protože hned za přísudkem následuje podstatné jméno ženského rodu, nebo –i, protože má přednost rod mužský životný. (Pravidlo měkkého i, platí vždy.)

Pokud jsou v podmětu podstatná jména rodu středního a alespoň jedno z nich je v jednotném čísle, pak píšeme v přísudku –y.
Štěně a koťata dováděly.
Polsko a Slovensko se zúčastnily olympiády.

Když jsou všechny členy několikanásobného podmětu v množném čísle středního rodu, píšeme koncovku –a.
Koťata a štěňata usnula.

Zvláštním případem je také několikanásobný podmět s předložkou S.
Maminka s tatínkem šli na nákup.
Maminka s tatínkem šla na nákup.

Buď podle předchozích pravidel, kdy rod mužský životný má přednost před rodem ženským. Nebo podle podstatného jména, které je v 1. pádě (v našem případě slovo maminka, proto můžeme psát také -a).

POZOR na souvětí, ve kterých je v každé větě podmětem někdo jiný. 

Příklady:

Na pasece rostly ostružiny i maliny a muži ochutnávali jejich plody.
Veverky se rychle schovávaly i s oříšky, aby je Věra a Petr neuviděli.
Ptáčata se skrčila v hnízdě, jen orli a poštolky odlétli.