Literární teorie, podklad pro přípravu k maturitě

Základní pojmy literární teorie

1.1 Literární druhy a žánry

• Epika – vyprávění příběhu (např. román, povídka, novela, epos).

• Lyrika – vyjadřuje pocity, nálady a myšlenky (např. báseň, sonet, óda, elegie).

• Drama – příběh určený k inscenaci na jevišti (např. tragédie, komedie, činohra).

1.2 Literární slohové postupy

• Vyprávěcí – děj a příběh (romány, povídky).

• Popisný – charakteristika postav a prostředí.

• Úvahový – zamyšlení nad tématem.

• Informační – sdělování faktů (encyklopedie, učebnice).

1.3 Literární útvary podle formy

• Poezie – psaná ve verších (např. balada, sonet, haiku).

• Próza – psaná běžným jazykem (romány, povídky).

• Drama – text určený pro divadlo.

2. Struktura literárního díla

2.1 Děj a kompozice

• Expozice – úvod, seznámení s postavami a prostředím.

• Kolize – první konflikt, komplikace děje.

• Krize – vyvrcholení, klíčový moment.

• Peripetie – zvrat v ději.

• Katastrofa / rozuzlení – zakončení příběhu.

2.2 Postavy

• Hlavní postava – nositel děje, často se vyvíjí.

• Vedlejší postavy – doplňují příběh, ovlivňují hlavní postavu.

• Kladné / záporné postavy – podle jejich role v ději.

• Psychologická charakteristika – jak postavy přemýšlejí a jednají.

2.3 Vypravěč

• Ich-forma (první osoba) – vypravěč je součástí příběhu.

• Er-forma (třetí osoba) – vypravěč je nezúčastněný pozorovatel.

• Vševědoucí vypravěč – zná myšlenky a pocity všech postav.

• Neutrální vypravěč – pouze popisuje děj bez emocí.

3. Jazykové prostředky v literatuře

3.1 Zvukové prostředky

• Aliterace – opakování stejných hlásek na začátku slov ("Petr plakal potichu").

• Onomatopoie – zvukomalba, napodobení zvuku ("bzučení, ťukání").

3.2 Tropické figury (obrazná pojmenování)

• Metafora – přenesení významu na základě podobnosti ("moře hvězd").

• Metonymie – přenesení významu na základě věcné souvislosti ("poslouchat Mozarta" = jeho hudbu).

• Personifikace – připisování lidských vlastností neživým věcem ("vítr šeptal do uší").

3.3 Figury (syntaktické prostředky)

• Anafora – opakování slov na začátku veršů či vět.

• Epifora – opakování slov na konci veršů či vět.

• Apostrofa – oslovení nepřítomné osoby nebo věci.

4. Literární směry a období

4.1 Antika (8. stol. př. n. l. – 5. stol. n. l.)

• Homér, Sofoklés, Vergilius.

4.2 Středověk (5.–15. stol.)

• Hrdinské eposy, náboženská literatura.

4.3 Renesance a humanismus (14.–16. stol.)

• William Shakespeare, Miguel de Cervantes.

4.4 Baroko (17. stol.)

• Mystika, náboženská literatura (John Milton, Jan Amos Komenský).

4.5 Klasicismus a osvícenství (17.–18. stol.)

• Molière, Voltaire.

4.6 Romantismus (18.–19. stol.)

• Victor Hugo, Karel Hynek Mácha.

4.7 Realismus a naturalismus (19. stol.)

• Charles Dickens, Honoré de Balzac, Emile Zola.

4.8 Moderní směry 20. století

• Expresionismus, surrealismus, existencialismus (Franz Kafka, Albert Camus, George Orwell).

5. Jak se připravit na literární analýzu?

• Čti pozorně text a všímej si literárních prostředků.

• Urči hlavní motivy a témata díla.

• Analyzuj postavy – jejich vývoj, vztahy, charakteristiky.

• Zaměř se na vypravěče a jeho úhel pohledu.

• Identifikuj jazykové prostředky – metafory, symboly, figury.

• Vnímej historický a společenský kontext díla.

• Snaž se formulovat vlastní názor na dílo a jeho poselství.

Tento přehled literární teorie vám pomůže lépe se orientovat v maturitní přípravě. Pokud se zaměříte na porozumění textům a jejich analýzu, budete mít při ústní i písemné části maturity velkou výhodu. Držím palce! 😊

"Autorka: Mgr. Ivana Divišová, MBA – lektorka češtiny a marketingu"